Karel Jaromír Erben - KYTICE

24. května 2008 v 14:51 |  Knihy a filmy
STRUČNĚ O AUTOROVI:
  • narodil se v Miletíně
  • absolvoval gymnázium, poté odešel na práva do Prahy, zde se zapojil do společenského a kulturního dění
  • hrál divadlo, spřátelil se s Máchou a Sabinou
  • věnoval se archivářství, vydávání starších literárních památek, překládání ze slovanských jazyků a sbírání lidové společnosti
  • další díla:
    Písně národní v Čechách - později rozšířené na Prostonárodní české písně a říkadla

    Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských
CHARAKTERISTIKA DÍLA:
Kytice je Erbenovo životní dílo, vznikající od poloviny 30. let 19. století. Poprvé vyšla roku 1853 jako Kytice z pověstí národních. Tehdy obsahovala 11 básní (mimo Lilii) a byla rozšířena o polský překlad Pokladu od Adama Rozcšozewského.
V roce 1861 vyšlo druhé vydání Erbenovy sbírky s názvem
Kytice z básní K.J.Erbena, které již obsahovalo Lilii a naopak zde chyběl polský překlad Pokladu.
  • balada = lyrickoepický útvar, chmurný ráz, dramatický a rychlý spád, špatný konec, vystupují zde nadpřirozené bytosti, uplatnění funkce přírody
  • celá sbírka se skládá z 11 balad (+ Kytice a Věštkyně)
  • Erben převzal námět z lidové slovesnosti
  • většina balad je variací na téma viny a trestu, po každém provinění následuje trest (který bývá umírněn pokáním - Záhořovo lože)
  • objevuje se zde víra v osud (např. Štědrý den)
  • mezilidské vztahy
  • střet reálného a nadpřirozeného světa
  • víra v posmrtný život (Vrba, Záhořovo lože)
KOMPOZICE:
  • většinou balady (11 balad)
  • Kytice je úvod
  • Věštkyně je závěr
  • balady jsou uspořádány tak, že první od začátku a první od konce mají něco společného (druhá od začátku + druhá od konce, třetí...)
OBSAH:
Kytice
Matka (= vlast) zemřela, ale její duch žije ve výhoncích mateřídoušky (= lidových pověstech), které sirotci (= Erben) vážou v Kytici
Poklad
Na Velký pátek objeví matka jeskyni s pokladem. Nechává své dítě v nitru jeskyně a odnáší co nejvíce bohatství. Tu se vchod do jeskyně zavře a dítě je uvězněné v jeskyni. Celý rok matka truchlí nad ztrátou dítěte. Po roce, opět na Velký pátek, se vrací k jeskyni, která je opět otevřená. Uvnitř najde své dítě - živé a zdravé. Tentokrát si nevšímá pokladů, vezme dítě do náruče a odnáší jej z jeskyně.
Pohanská pověra říká, že na Velký pátek se otevírají poklady...
Svatební košile
Dívka se modlí k panně Marii, avšak rouhá se a vyhrožuje sebevraždou:
V noci za ní přichází její milý, avšak je mrtvý. Přemlouvá dívku, aby s ním ihned odešla. Dívka je křesťanka, a tak si s sebou na cestu bere modlitební knížky, růženec a křížek. Její milý cestou tyto věci postupně odhazuje. Ocitají se na hřbitově, kde dívka konečně pochopí, že její milý je mrtvý. Snaží se utéci a schová se v umrlčí komoře.
Umrlec poslouchá dívčina milého a chce odstrčit závoru, ale dívka se modlí a to ji chrání. Kohoutím zakokrháním veškeré dívčino utrpení končí. Na každém hrobě je útržek svatební košile, kterou dívka ušila.
Polednice
Matka vaří oběd a dítě brečí a není k utišení. V afektu, bez rozmýšlení, matka zavolá polednici. Chce pouze vystrašit dítě, aby přestalo křičet, ale Polednice opravdu přichází. Matka se snaží dítě zachránit a tiskne ho v náručí, až jej udusí.
Zlatý kolovrat
Král zabloudí v lese a narazí na chaloupku. Otevře mu krásná Dornička, on se do ní zamiluje a chce si ji vzít. Její nevlastní matka chce králi vnutit vlastní dceru, ale král odmítne. Cestou ke králi nevlastní matka a sestra Dorničku zabijí, uřežou jí ruce a nohy, vypíchnou jí oči. Vše schovají a vezmou s sebou na hrad. Král nic nepozná a vezme si mladou podvodnici. Po osmi dnech musí král do války. Dorničky tělo zatím nejde stařeček a pošle páže na hrad se zlatým kolovrátkem, aby jej vyměnil za dvě nohy. Královně se kolovrat zalíbí a vymění jej za Dorniččiny nohy. Výměnou za zlatou přesličku a kužílek získá páže i ruce a oči. Stařeček vezme živou vodu, přidělá Dorničce ruce, nohy i oči a oživí ji. Mezitím se král vrátí z války a žena se mu hned chce pochlubit s kolovrátkem. Jenže kolovrátek začne hrát píseň o tom, jak ženy zabily Doru a lstí připravily svatbu s králem. Král se ihned vydá do lesa pro svou Dorničku a vezme si ji za ženu.
Štědrý večer
Inspiraci pro tento příběh vzal Erben v lidových obyčejích. Sestry Hana a Marie se na Štědrý večer vydávají k jezeru, kde prosekají led, aby viděly svou budoucnost. To, co dívky spatřily na hladině jezera, se opravdu vyplní. Hana se do roka vdá za Václava a Marie zemře...
Holoubek
Mladá žena zabila svého muže. Nějaký čas pro něj truchlí, ale brzy se znovu provdá. Na hrobě sedává bílý holoubek, který přežalostně vrká o její vině. Vdova neunese tíhu svého svědomí a nakonec se utopí.
Záhořovo lože
Zde Erben polemizuje s Máchou (Máj). V Máji Vilém zavraždil svého otce a byl popraven bez možnosti odčinit svůj hřích. Zde se Záhoř dopustil více vražd, přesto mu dává Erben šanci na odpuštění. V obou dílech může za nešťastný osud hrdinů jejich otec(Vilém se kvůli otci stal loupežníkem; otec poutníka zaprodal jeho duši Satanovi).
Poutník putuje do pekla, aby vykoupil svou duši, kterou zaprodal Satanovi jeho otec. Cestou narazí na Záhoře, loupežníka a vraha. Poutník musí Záhořovi slíbit, že mu přinese zprávu o pekle. V pekle se poutník setká s tím nejhorším mučidlem - Záhořovým ložem, avšak neví, jak mučidlo vypadá... Poutník poručí Záhořovi, aby se kál za své hříchy a klečel, dokud pro něj nepřijde. Po devadesáti letech se vrací. Záhoř zatím zarostl mechem a z jeho kyje vyrostla jabloň. Záhoř získává odpuštění a oba umírají...
Vodník
Mladá dívka chce jít prát k jezeru, ale matka ji zdržuje, že prý měla v noci zlý sen. Dívka však neposlechne a spadne do rybníka. Tam si ji vezme za ženu vodník a mají spolu synka.
Dívka prosí vodníka, aby mohla jít navštívit svou matku. Ten ji pustí, ale bez dítěte a do klekání se musí vrátit. Matka je šťastná, že dívku vidí a nechce ji pustit zpět k vodníkovi. Vodník si přijde pro ženu, ale matka ji brání v odchodu. Nakonec vodník zabije jejich dítě a
Vrba
Žena v noci vypadá jako mrtvá. Jejího muže to velmi trápí. Zjistí, že její život je spojen se starou vrbou u potoka. Rozhodne se tedy vrbu podetnout, ale s vrbou tím zabije i svou ženu. Z vrby vyrobí kolíbku pro své dítě, aby ho matka kolébala a proutky zasadí k potoku. Až chlapec vyroste, vyrobí z nich píšťalky a bude tak stále se svou matkou.
Lilie
Mrtvá panna je pochována v lese a na jejím hrobě vyroste lilie. Květina se v noci opět mění v dívku. Oblíbí si ji pán. Přivede ji do svého domu a vezme si ji za ženu. Musí ale pryč, a tak řekne matce, aby o ni pečovala. Matka ji ale nemá ráda a zabije ji.
Dceřina kletba
Dívka zabila své dítě a má za to být pověšena. Proklíná svou matku, že jí dávala příliš mnoho lásky a volnosti. Tvrdí, že kvůli tomu zabila své novorozeně.
Věštkyně
Závěr Kytice obsahuje úlomky věšteb o osudech českého národa. Je velmi vlastenecky zaměřená - věští české zemi budoucnost, snaží se povzbudit národ.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama