Jiří z Poděbrad

28. října 2007 v 11:04 |  Referáty
* 6. dubna 1420 v Poděbradech
X 22. března 1471 v Praze

,,Husitský král'' či ,, král dvojího lidu'' , jak bývá často nazýván Jiří z Poděbrad, pocházel z české větve rozvětveného rodu pánů z Kunštátu. Jeho přímí předci a příbuzní byli vyhraněně prohusitsky smýšlející šlechtici. Jeho otec Viktorin Boček měl na tehdejší poměry velkou politickou moc, tu měl většinou pouze panovník, a několik málo šlechticů. Viktorin náležel k úzkému kruhu lidí, do jejichž rukou prý umírající Žižka vložil své poslední pořízení. Viktorin však zahynul na Pardubicích počátkem ledna 1427, když Jiříkovi nebylo ani sedm let, a tak chlapce zprvu vychovával strýc Boček a po jeho smrti vzdálený příbuzný z moravské větve rodu Heralt.

Ve čtrnácti letech se Jiří zúčastnil bitvy u Lipan, kde bojoval na straně vítězů. Roku 1437 se Jiří začal jako plnoletý politicky angažovat. V roce 1448 dobyl Jiří Prahu, které vládli katoličtí pánové. Usiloval o obnovu politické jednoty v zemi a o to, aby zde opět vládl král. Roku 1452 zvolil sněm Jiřího za zemského správce. Jiří s tehdy vládnoucím Ladislavem Pohrobkem příliš nevycházel a zejména proto, že nepřijímal jeho rady ve prospěch země, ale řídil se pomluvami nepřátel. Funkci zemského správce vykonával Jiří pět let a podařilo se mu urovnat poměry v zemi a upevnit postavení českého státu v mezinárodních vztazích. 2. března 1458 byl Jiří zvolen českým králem. Poprvé v české historii zasedl na trůn muž, který nepocházel z tradiční panovnické dynastie, nebyl knížetem, ani hrabětem, jen pouhým pánem, jenž podle odvěké tradice neměl právo na královské důstojenství.

K volbě Jiřího z Poděbrad českým králem došlo na Staroměstské radnici, což jen dokládá politický význam, jehož pražská města nabyla v husitském období. Pro jeho nástup na trůn vyslovili souhlas i čelní katoličtí šlechtici.
V období let 1462 - 1464 se šířilo po západní Evropě poselství vládcům, jehož cílem bylo vytvoření mírové unie evropských států. Návrh nebyl přijat. Jako panovník usiloval být spravedlivým králem ,, obojího lidu'', což znamenalo dodržení kompaktáta. Papež zrušil kompaktáta a to znamenalo pro Jiřího oslabení moci. Jiří papežovo rozhodnutí odmítne a pustí se do boje s papežskou kurií. V roce 1466 prohlásil papež Pavel II. za sesazeného z trůnu a vyšle do Čech křížovou výpravu. Do boje proti Jiřímu z Poděbrad se také přidá Matyáš Korvín, uherský král a Jiříkův bývalý zeť, který se nechá 3. května 1469 v Olomouci korunovat českým králem.
Český sněm Matyáše jako krále odmítl a přiznal právo na českou korunu synovi krále Kazimíra IV., Vladislavu Jagelonskému. Ten se stal českým i uherským králem a země Koruny české byly opět spojeny.


Po vyčerpávající válce v roce 1471 se objevily naděje na smír obou stran. Ve čtvrtek 21. března Jiří z Poděbrad ještě úřadoval, ale následující den se mu přitížilo a vládce zemřel ,, sedě na stolci''. Moderní medicína se domnívá, že Jiří z Poděbrad skonal nejspíše v důsledku onemocnění zhoubným nádorem. Jeho ostatky jsou uloženy v chrámu sv. Víta na Pražském hradě.
Soubor:Jiri z Podebrad statue.jpg
Socha v Kunštátu
Prosím nekopírujte tento referát na své stránky, je to můj originál a je určen pouze proto, aby vám posloužil jako zdroj informací nebo jako hotový výtvor. Předem dík :)
Máš rád/a hry, chceš ji jednu zahrát on-line? Pak klikni na odkaz. Vyzbroj se, vycvič se a buď nejlepší. Pošli své soupeře k zemi!!!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Rihanna Rihanna | 11. ledna 2012 v 17:50 | Reagovat

Díky, vytiskla jsem si to hahahahahaha!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama