Leden 2007

Co o Davidovi vypovídají jednotlivé části obličeje?

28. ledna 2007 v 15:50
Brada
David se snaží stát středem pozornosti a tento cíl sleduje s vypětím vůle. O tom vypovídá hranatá brada a marsovský tvar obličeje. Někdy se stává, že nevydrží nátlak a propadne panice.
Oči
Velké oči vévodí obličeji a hovoří o upřímné a citlivé povaze. To, co si David myslí, také řekne. Ne však vždy vhodnými slovy ve vhodný čas. Proto řady jeho přátel i nepřátel rostou.
Ústa
Pěkně tvarovaný trojúhelníkový žlábek nad horním rtem a plné rty vypovídají o vášnivé povaze. Pro Davida je typické absolutní zaujetí tím, co jej zajímá. Pak nevidí neslyší. Rovná linie mezi rty podtrhuje upřímnost a pragmatické uvažování.Což vyžaduje hlubokou emocionalitu.
Uši
Vysoko postavené uši signalizují nereálná očekávání ve vztazích. David má srdce na dlani a totéž očekává od druhých.


Velký test osobnosti

23. ledna 2007 v 17:30 Testíky
Test osobnosti
Tento test je pro tebe, nečti si odpovědi, dokud ho nedokončíš. Podváděl bys pouze sám sebe a výsledky by tě už tolik nepotěšily. Jedná se o zajímavý typologický test.
Zkus to, a POSTUPNĚ posouvej stránkou po jednotlivých instrukcích. Nenakukuj dopředu, ale posouvej textem tak, jak budeš odpovídat na otázky. Odpovídej na to, jaký(á) jsi nyní, nikoliv jaký(á) jsi byl(a).
Připrav si papír a propisku nebo tužku.
Toto je prý opravdový test, který je dnes podáván zaměstnancům v mnoha velkých korporacích. Napomáhá jim k zlepšení porozumění pro stávající i potencionální zákazníky.
Je to pouze 10 prostých otázek, tak začni psát a užij si veselé výsledky.
Nyní můžeš začít...
1. Kdy se cítíš nejlépe?
a. ráno
b. během odpoledne a v podvečer
c. pozdě v noci
2. Obvykle chodíš:
a. spíše rychle, dlouhými kroky
b. spíše rychle, krátkými svižnými kroky
c. méně rychle, vzpřímeně, s rovným pohledem
d. méně rychle, s pohledem k zemi
e. velmi pomalu
3. Když mluvíš s lidmi:
a. stojíš se zkříženýma rukama
b. ruce máš spjaté
c. jednu či obě ruce máš založené po boku
d. dotýkáš se osoby, ke které mluvíš
e. pohráváš si s uchem, mneš si bradu nebo uhlazuješ vlasy
4. Když odpočíváš, sedíš s:
a. nohama pokrčenýma v kolenou, srovnanýma na stranu
b. překříženýma nohama
c. nohama nataženýma či napřímenýma
d. jednou nohou složenou pod sebou
5. V případě, že tě něco opravdu pobaví, tvou reakcí je:
a. velký vděčný smích
b. smích, avšak nikoliv tak hlasitý
c. spíše dušený smích
d. rozpačitý úsměv
6. Při příchodu na večírek nebo jinou společenskou akci...
a. vstoupíš s hlasitým pozdravem, aby si tě všichni všimli
b. pozdravíš tišeji a hledáš někoho známého
c. velmi tiše pozdravíš, a pokoušíš se zůstat bez povšimnutí ostatních
7. Ve chvíli kdy se velmi soustředíš na těžkou práci a někdo tě vyruší:
a. uvítáš pauzu
b. budeš se cítit nesmírně podrážděně
c. něco mezi těmito extrémy
8. Které z následujících barev máš nejraději:
a. červená a oranžová
b. černá
c. žlutá nebo světle modrá
d. zelená
e. tmavě modrá nebo fialová
f. bílá
g. hnědá nebo šedá
9. Bezprostředně před usnutím ležíš:
a. rovně na zádech
b. rovně obličejem dolů na břiše
c. na boku, nepatrně zkroucen
d. s hlavou na jedné paži
e. s hlavou pod přikrývkou
10. Často se ti zdá, že:
a. padáš
b. bojuješ nebo zápasíš
c. někoho hledáš
d. létáš či plaveš
e. máš bezesnou noc
f. tvé sny jsou vždy příjemné
BODY:
01. (a) 2, (b) 4, (c) 6
02. (a) 6, (b) 4, (c) 7, (d) 3, (e) 5
03. (a) 4, (b) 2, (c) 5, (d) 7, (e) 6
04. (a) 4, (b) 6, (c) 2, (d) 1
05. (a) 6, (b) 4, (c) 3, (d) 5
06. (a) 6, (b) 4, (c) 2
07. (a) 6, (b) 2, (c) 4
08. (a) 6, (b) 7, (c) 5, (d) 4, (e) 3, (f) 2, (g) 1
09. (a) 7, (b) 6, (c) 4, (d) 2, (e) 1
10. (a) 4, (b) 2, (c) 3, (d) 5, (e) 6, (f) 1
Nyní si sečti všechny body:
NAD 60 BODŮ:
Ostatní tě vidí, jako někoho, s kým by měli jednat opatrně. Vypadáš jako nafoukaný(á), egocentrický(á) a příliš dominantní. Možná tě ostatní obdivují, přejí si tě předčít, ale ne vždycky ti věří, jelikož mají obavy, příliš se s tebou sdružovat.
51 AŽ 60 BODŮ:
V očích ostatních jsi radostný(á), vysoce nestálý(á), poněkud impulzivní povahy. Přirozený vůdce činící rychle svá rozhodnutí, avšak ne vždy nejlépe. Vidí tě jako odvážného(ou), dobrodružného(ou) a někoho, kdo všechno jednou zkusí; dokážeš využít příležitosti a vychutnat si dobrodružství. Vždy bavíš své okolí svojí vyzařující dobrou náladou.
41 AŽ 50 BODŮ:
Ostatní tě vidí jako čerstvého(ou), živého(ou), pohledného(ou), zábavného(ou), praktického(ou) a vždy zajímavého(ou), někoho, kdo je neustále v centru pozornosti, ale dostatečně vyváženě, nesobecky. Také tě považují za hodného(ou), ohleduplného(ou) a často trochu příliš štědrého(ou) s porozuměním; někdo, kdo je vždy obveselí či jim pomůže.
31 AŽ 40 BODŮ:
Ostatní tě vidí jako citlivého(ou), obezřetného(ou), pečlivého(ou) a praktického(ou). Též jako chytrého(ou), nadaného nebo talentovaného, ale nenáročného. Nové přátelé si neutváříš tak rychle a snadno, ale jsi velmi solidní přítel a očekáváš stejnou solidaritu od druhých. Ti, kteří tě opravdu poznají si uvědomují, jak je těžké otřást tvou důvěrou, avšak stane-li se
tak, překonáváš to velmi dlouho.
21 AŽ 30 BODŮ:
Přátelé tě vidí jako pilného(ou) a puntíčkářského(ou). Také velmi obezřetného(ou), nesmírně opatrného(ou), pomalého(ou) a stále pracující(ho). Jistě by je opravdu překvapilo, kdybys někdy učinil(a) něco impulzivního či absolutně bez rozmyslu, neboť spíše očekávají, že prověříš všechno ze všech možných stran a obvykle to zamítneš. Domnívají se, že takovéto reakce jsou částečně způsobeny tvojí opatrnou povahou.
MÉNĚ NEŽ 21 BODŮ:
Lidé si o tobě myslí, že jsi stydlivý(á), nervózní a nerozhodný(á), někdo kdo potřebuje dohled, kdo vždy chce někoho jiného pro rozhodování a kdo nechce být zapleten do jakékoliv záležitosti či vztahu. Vidí tě jako úzkostlivého člověka, který vždy vidí problémy i tak, kde žádné nejsou. Většinou připadáš lidem nudný, pokud tě dobře neznají

Elektrárna na křečky

22. ledna 2007 v 18:08 Rekordy a kuriozity
Britští vědci mají opravdu velké starosti. Vypracovali totiž speciální studii, která se zabývá tím, kolik křečků v šlapacích kolech by bylo potřeba na roztočení dynam, zásobujících byt elektřinou.
Proti tomuto výzkumu, který zveřejnil časopis "New Scientist" je i česká "cimrmanologie" seriózní vědou. Odborníci totiž na základě experimentů vypočítávali množství křečků na jednotlivé spotřebiče. Jeden z nich roztočí svým pohybem dynamo, produkující 0,5 wattu.
Například na žehličku by bylo potřeba 2400 křečků, na fén o 400 méně, zato na klasický televizor pouze 280 a na televizor s LCD obrazovkou 180. Šedesátiwattovou žárovku rozsvítí 120 křečků, na mrazničku stačí 90 a na elektrický budík pouhých dvacet. CD přehrávač jich potřebuje deset. Na co všechno věda nepřijde...
kliknutím na obrázek zavřete okno

SouthPark

20. ledna 2007 v 11:12 Komiks
..................................................................................................................................................................................
..................................................................................................................................................................................
South Park III.
..................................................................................................................................................................................
South Park II.
.................................................................................................................................................................................
South Park I.
................................................................................................................................................................................

Lidoop

20. ledna 2007 v 11:00 Komiks
Kdysi dávno, mnohem dříve, než Isaac Newton spatřil světlo světa, žil lidoop jménem Joseph Blond. A tento pozoruhodný muž se zabýval stejně, jako Newton problematikou zemské gravitace. V podstatě byl průkopníkem a přišel na věci, které byly později nespravedlivě spojeny právě se jménem Newton.

Byl to ale nesmírný tajnůstkář a své převratné objevy si odnesl s sebou do hrobu.

Na poušti

20. ledna 2007 v 10:55 Komiks

Karkulka

19. ledna 2007 v 20:32 Komiks

Zvířátka

19. ledna 2007 v 20:31 Komiks
............................................................................................................................................
Šnek 3
...........................................................................................................................................
Šnek 4
.........................................................................................................................................
Šnek 5
.........................................................................................................................................
Šnek 6
..........................................................................................................................................
Šnek 7
.........................................................................................................................................

Princezna a žabka
.............................................................................................................................
Moucha s helmou
............................................................................................................................
Pomozte želvičce
.................................................................................................................

Zlobivá pani draková

Garfield

19. ledna 2007 v 19:59 Gify

Garfield 3

19. ledna 2007 v 19:56 Komiks
.........................................................................................................................................................
........................................................................................................................................................
..........................................................................................................................................................
........................................................................................................................................................
........................................................................................................................................................

Garfield 2

19. ledna 2007 v 19:43 Komiks
......................................................................................................................................................
.....................................................................................................................
.......................................................................................................................
................................................................................................................
.................................................................................................................
.......................................................................................................................................................
.........................................................................................................................................................
........................................................................................................................................................
........................................................................................................................................................
.........................................................................................................................................................
.......................................................................................................................................................
........................................................................................................................................................

Garfield 1

19. ledna 2007 v 19:31 Komiks
......................................................................................................................................................
......................................................................................................................................................
.......................................................................................................................................................
.......................................................................................................................................................
......................................................................................................................................................
......................................................................................................................................................
......................................................................................................................................................
........................................................................................................................................................
.......................................................................................................................................................
.......................................................................................................................................................
......................................................................................................................................................
.......................................................................................................................................................
.......................................................................................................................................................
........................................................................................................................................................
.......................................................................................................................................................

Co říká David o lásce

19. ledna 2007 v 17:48
Dvacetiletý rocker z Olomouce proplul SuperStar v roli favorita. Jeho hlas s příjemným "chraplákem" je nezapomenutelný a dostává do kolen řady dívek a žen. David neděli co neděli získával jejich obdiv a mezi těmi mladšími byl čím dál oblíbenější. A jak to má s láskou? Říká o sobě, že je věrný. Když někoho miluje, tak naplno. Stříbrná SuperStar David Spilka na sebe v rozhovoru o lásce leccos prozradil!
Jaké byly tvoje první lásky?
David: První lásky si nepamatuju. To bylo už někdy ve školce. Ony mě ty holky nějak nikdy nechtěly. (směje se) Bylo jich hodně, ale konkrétně si žádnou nepamatuju. Já jsem chodil několik let do sboru. Tam jsem to měl tak, že jeden rok jednu, druhý rok druhou, třetí rok třetí. (směje se) Prostě jsem postupoval pěvecky i s holkama. Jezdili jsme se sborem po celé republice i po Evropě, a když jsme někde vystupovali, nějakou jsem si tam vyhlídnul. Ale nikdy mě žádná nechtěla. (směje se)

Takže s holkami máš špatné zkušenosti, když říkáš, že tě nechtěly?
David: Jednou mě jedna holka využila, abych jí zaplatil kino. Řekla mi: "Nepůjdeme spolu do kina?" Tak jsem řekl, že jo. Šli jsme do kina. Já jí to zaplatil a ona druhý den dělala, že mě nezná. Takže v pohodě, jen jsem jí zaplatil to kino. (směje se) A mimochodem - nedávno, než jsem šel do SuperStar, jsem ji potkal a je strašně škaredá, takže jsem o nic nepřišel. (směje se)
Byl jsi někdy platonicky zamilovaný? Do někoho, koho jsi nemohl mít?
David: Ne, to se mi asi nestalo.
Ani do žádné celebrity? Nikdy se ti žádná slavná žena nelíbila?
David: Fakt ne. Ony mají všechny takové ty stejné postavy, hrozně se udržují, a já tohle neřeším, jak holka vypadá. Spíš to, jaká je. Takže jsem se nikdy nemohl zamilovat do někoho, koho jsem osobně neznal.
Prozraď mi nějaký tvůj sexy symbol. Která žena se ti třeba vzhledově hodně líbí?
David: Já fakt nevím. Neznám takovou.

Ani třeba Angelina Jolie? To je přece kus ženské...
David: Ne, ta ne, ta má moc velké rty. Ta se mi nelíbí. Na to ti opravdu nemám jak odpovědět, protože žádná taková zpěvačka ani herečka, která by se mi fakt hodně líbila, prostě není.

Jaký byl tvůj nejdelší vztah?
David: Tři a půl roku. Skončilo to, protože jsme si nerozuměli. Bohužel jsem to pochopil právě až za tři a půl roku. Byl jsem zamilovaný a odpustil jsem jí strašně moc věcí, i co se týče nevěry, utíkání ode mě k někomu jinému, bohužel ne jen k jednomu… Byl jsem prostě tak zamilovaný, že jsem to nějak všechno neviděl.

A kdo se s kým rozešel?
David: Já s ní. Ten úplně poslední důvod rozchodu už nebyla jen ta nevěra. Bylo to spíš její lhaní.

Potkáváte se?
David: Jo, občas se vidíme. Zůstali jsme kamarády.
Jaký máš po tom všem názor na nevěru?
David: Nevěru nemám rád. Má takové následky, že ji opravdu nesnáším. Ani bych ji nikomu nepřál zažít. Sám bych nebyl nevěrný, protože vím, jak pak tomu druhému je. Tenkrát v tom vztahu jsem nevěru odpustil, ale teď už bych to neudělal.
Co tě zaujme na holce jako první? Jaká musí tvoje holka být?
David: Na holce mě jako první zaujme pohled. Nezáleží na tom, jestli je blondýna nebo bruneta, na to vůbec nekoukám. Důležitá je její povaha. Musíme si spolu mít co říct.

Zemřel pudinkový král Dr. Oetker

17. ledna 2007 v 17:05 Rekordy a kuriozity

Výrobky s jeho jménem najdete v každé kuchyni.

Jeho dědeček objevil v roce 1891 prášek do pečiva a Rudolf August Oetker pak na tomto objevu vybudoval potravinářské impérium. Včera zemřel na klinice v Hamburku ve věku 90 let.
Vedení firmy převzal Rudolf v roce 1944, když mu bylo 28 let. Koncern dovedl k obrovskému rozmachu a rodina se umístila na 61. místě v žebříčku nejbohatších lidí světa za rok 2006 sestavovaném časopisem Forbes. Její majetek se odhaduje na 176 miliard Kč.
Rudolf má osm dětí, v roce 1976 mu unesli syna Richarda a musel zaplatit výkupné 300 milionů Kč. Firma Dr. Oetker, to nejsou jen pudinky, ale prodává i mraženou pizzu, pivo nebo sekty.
kliknutím na obrázek zavřete okno
Rudolf August Oetker




Něco o hercích z filmu Obsluhoval jsem anglického krále

14. ledna 2007 v 13:32 Knihy a filmy
Ivan Barnev
Narodil se 15. července 1973 v Bulharsku. Po absolvování Akademie hereckého umění v Sofii se rychle stal jedním z nejvíce ceněných mladých herců v Bulharsku. Je členem Satirického divadla v Sofii. V poslední době hrál ve filmech Kalabush (režie Adoni Floridis, Theodoros Nikolaidis, 2002), A Leaf in the Wind (režie Svetoslav Ovtcharov, 2002) a Lady Z (režie Georgi Djulgerov, 2005).
Oldřich Kaiser(Jan Dítě, starší)
Narozen 16. května 1955 v Liberci. Vystudoval brněnskou konzervatoř a pražskou DAMU. Po absolutoriu nastoupil do Divadla na Vinohradech. V téže době přesídlila do Prahy Ypsilonka, kam Kaiser nastoupil po sedmiletém vinohradském angažmá v roce 1985. Roku 1993 se stal členem Národního divadla.
Pro film ho objevil Karel Kachyňa ještě na brněnské konzervatoři a obsadil jej do hlavní role snímku Láska (1972). Až do 80. let byl obsazován do rolí romantických mladíků a milovníků (Maturita za školou; Zrcadlo pro Kristýnu; Setkání v červenci). Do 80. let vstoupil hlavní rolí automobilového závodníka ve Snech o Zambezi, která ještě spadala do typu předchozích postav. V Revui na zakázku Zdeňka Podskalského, v níž se objevil na plátně společně s Lábusem, však už zcela převážil jeho komický talent, který ve filmu zúročili také režiséři Vorlíček a Troška. V komediální poloze si zahrál ve filmech Rumburak; Já nejsem já; Velká filmová loupež; Barrandovské nocturno či v závěrečném dílu Troškovy trilogie Slunce, seno, erotika. V 90. letech zaujal v Michálkově debutu Amerika a doslova exceloval, byť na malé ploše, ve Svěrákově Tmavomodrém světě (2001). Ve svém posledním snímku Žralok v hlavě (režie Marie Procházková, 2005) Kaiser dokazuje, že čeští filmaři jeho potenciál stále trestuhodně podceňují.
Julia Jentsch
(Líza)
Narozena 20. února 1978 v Berlíně. V letech 1997-2001 studovala herectví na Hochschule Ernst Busch v Berlíně. V současnosti patří k největším hvězdám německého filmu. Za titulní roli ve válečném dramatu Sophie Scholl (režie Marc Rothemund, 2005) získala řadu ocenění včetně Evropské filmové ceny pro nejlepší herečku a Stříbrného medvěda pro nejlepší herečku na Berlinale. Film Sophie Scholl byl letos mezi pěti filmy nominovanými na Oscara v kategorii nejlepší neanglicky mluvený film. Z dalších filmů: Die Fetten Jahre sind vorbei (režie Hans Weingartner, 2004), Pád Třetí říše (režie Oliver Hirschbiegel, 2004), Schneeland (režie Hans W. Geissendörfer, 2005).
Marián Labuda(Walden)
Narozen 28. října 1944 v Hontianských Nemcích na Slovensku. Po absolvování divadelní fakulty Vysoké školy múzických umění v Bratislavě nastoupil do Slovenského národního divadla. V roce 1968 byl spoluzakladatelem legendárního generačního Divadla na korze v Bratislavě, odkud přešel po jeho zákazu na Novou scénu. Právě zde se vypracoval od komických a tragikomických typů, které mu mimořádně sedí, také k velkým dramatickým úlohám. Od roku 1990 je členem činohry SND. Hostuje také na mnoha předních českých divadelních scénách (Národní divadlo v Brně, Městské divadlo Zlín, Divadlo na Vinohradech). Počátkem 80. let si jej všimli čeští režiséři. Juraj Herz mu svěřil titulní roli v komedii Buldoci a třešně (1981), s epizodními úlohami přišli Dušan Klein (Radikální řez) a Jiří Krejčík (Prodavač humoru). Jeho nejkrásnější filmovou rolí je ovšem řidič Pávek z komedie Vesničko má středisková. S nabídkou za Mariánem Labudou přišel Jiří Menzel, který vysledoval Labudův talent už v Činoherním klubu při zájezdových představeních, a věděl, že nesahá vedle. Dvojice Labuda-Bán dopomohla výborně napsané a natočené komedii k obrovské popularitě, ale i k nominaci na Oscara.
Pak už přicházely nabídky od českých režisérů jedna za druhou (Anděl svádí ďábla; Dobří holubi se vracejí; Vážení přátelé, ano; Andělské oči) a hlavně další Menzelovy snímky Konec starých časů, Žebrácká opera či Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina. Objevuje se také pravidelně v pohádkách (Pták Ohnivák; Lotrando a Zubejda). Českého lva si odnesl za vedlejší mužskou úlohu v česko-slovenské koprodukci Záhrada.
Milan Lasica(profesor)
Narozen 3. února 1940 ve Zvolenu na Slovensku. Dramatik, prozaik, textař, herec, režisér, humorista a moderátor. Vystudoval dramaturgii na divadelní fakultě Vysoké školy múzických umění v Bratislavě. Milan Lasica (1940) je neodmyslitelně spjat se svým hereckým partnerem Júliem Satinským, s nímž vystupoval například v představeních Večer pre dvoch (premiéra 1966), Ako vzniká sliepka (1971), Výrobca šťastia (1985) či Náš priateľ René (1991); v televizi realizovali programy Bumerang a Ktosi je za dverami. Společně vydali řadu knih a s hudebním skladatelem Jaroslavem Filipem také natočili tři LP desky - Bolo nás jedenásť (1981), S vetrom o preteky (1982) a My (do tanca a na počúvanie, 1987). V současné době je ředitelem bratislavského divadla Studio L&S.
Lasica si zahrál také v řadě snímcích, pod mnohými jsou podepsáni čeští režiséři. Právě s nimi jsou spojeny jeho nejlepší filmové příležitosti. Prvním z českých filmařů, kdo oslovil dvojici Lasica-Satinský, byl Juraj Herz (Sladké hry minulého léta, 1969). Léta 70. přinesla epizodní roli v Hodinářově svatební cestě korálovým mořem a zejména dětský snímek Nekonečná - nevystupovat v režii Radima Cvrčka. Vzápětí se nabídky z české strany začaly jen hrnout - Buldoci a třešně (režie Juraj Herz, 1981), Srdečný pozdrav ze zeměkoule (režie Oldřich Lipský, 1982), Tři veteráni (režie Oldřich Lipský, 1983), Vážení přátelé, ano (režie Dušan Klein, 1989), Saturnin (režie Jiří Věrčák, 1994), Výchova dívek v Čechách (režie Petr Koliha, 1997), Pasti, pasti, pastičky (režie Věra Chytilová, 1998) a Hanele (režie Karel Kachyňa, 1999).
Martin Huba(Skřivánek)
Narozen 16. července 1943 v Bratislavě. Významný slovenský herec a režisér a úspěšný vysokoškolský profesor je osobnost známá v Čechách i na Slovensku. Svou štíhlou postavou, ušlechtilým zjevem, jemným chováním, ale především trvalou spoluprací na kvalitních projektech si Martin Huba vysloužil trefnou přezdívku - aristokrat divadla.
Syn herce Mikoláše Huby a operní zpěvačky Mimi Kišonové-Hubové v roce 1964 absolvoval herectví na bratislavské VŠMU. Působil v košickém divadle, poté v Divadle poezie a také v Divadle na korze, odkud přešel po jeho zákazu na Novou scénu Slovenského národního divadla v Bratislavě, kde působil 20 let. Od roku 1999 hostuje na řadě slovenských i českých scén. Věnuje se také divadelní režii. Režíroval v činohře i opeře SND Bratislava a v rámci Letních Shakespearovských slavností v Praze. Ve slovenském filmu začínal malými rolemi, více příležitostí mu poskytuje český film. Připomeňme si například snímek Fany (režie Karel Kachyňa, 1996), Kuře melancholik (režie Jaroslav Brabec, 1999), tragikomedii Musíme si pomáhat (režie Jan Hřebejk, 2001), která se probojovala až k nominaci na Oscara, Horem Pádem (režie Jan Hřebejk, 2004), Krev zmizelého (režie Milan Cieslar, 2005), Štěstí (režie Bohdan Sláma, 2005), Šílení (režie Jan Švankmajer, 2005).
Josef Abrhám
(hoteliér Brandejs)
Narozen 14. prosince 1939 ve Zlíně. Po dvou letech studia herectví na VŠMU v Bratislavě přešel na pražskou DAMU, kde absolvoval v roce 1962. Začínal v Divadle na Vinohradech, v téže době hostoval i na scéně Národního divadla. Po ukončení vojenské služby nastoupil do vznikajícího Činoherního klubu, se kterým je spjata stěžejní etapa jeho divadelní kariéry. Roku 1992 přijal angažmá v Národním divadle, nicméně po dvou letech odešel z divadla natrvalo.
Poprvé se před kamerou objevil v roce 1961 v černobílé moralitce Strop - absolventského filmu Věry Chytilové. Současně natočil malou roli v detektivce Vladimíra Čecha Kde alibi nestačí. Další rok mu přinesl už velké příležitosti - rozsáhlou úlohu milovníka v Brynychově Neschovávejte se, když prší a drobnou postavu Datla v následujícím Transportu z ráje. Náročná, nicméně příjemná byla spolupráce s Jaromilem Jirešem na Křiku, a pak už to šlo ráz na ráz. Ztvárnil řadu krásných úloh ve filmech 60. a 70. let: např. Velká cesta (1963), Každý den odvahu (1964), Dita Saxová (1967), Pension pro svobodné pány (1967), Partie krásného dragouna (1970), Holka na zabití (1975). V roce 1976 natočil epizodní roli v komedii dvojice Smoljak-Svěrák Marečku, podejte mi pero!
S ní přišel zásadní obrat k úsměvným snímkům. Titulní a vděčné úlohy hrál v Kulovém blesku (1978), komedii Vrchní, prchni! (1981), rozverné Menzlově adaptaci Vančury Konec starých časů (1989), v Žebrácké opeře (1991), Andělských očích (1994), komedii Stůj, nebo se netrefím (1998).
Získal Českého lva 1993 za nejlepší mužský herecký výkon roku ve filmu Jana Hřebejka Šakalí léta. Z dalších filmů: Všichni moji blízcí (1998), Návrat ztraceného ráje (1999), Pánská jízda (2004) a Hřebejkova Kráska v nesnázích (2006).
Jeho nejznámější TV rolí je záletný lékař a později primář Arnošt Blažej v seriálu Jaroslava Dietla Nemocnice na kraji města.
Jiří Lábus(šéf hotelu)
Narozen 26. ledna 1950. Jeden z nejosobitějších bavičů své doby. DAMU absolvoval v roce 1973 rolí Mackieho Messera v Žebrácké opeře, na jejímž základě byl šéfem liberecké Ypsilonky Janem Schmidem přijat do prvního angažmá. Zůstal mu věrný dosud. Hrál v mnoha inscenacích této komorní scény, nicméně za zmínku stojí v prvé řadě jeho role Bonneaua v Lasicově inscenaci Hlava medúzy (1996), za níž získal prestižní cenu Thálie.
Lábus na sebe upozornil výrazným komediálním talentem, na jehož základě pro něj tvůrčí dvojice Miloš Macourek-Václav Vorlíček napsala roli čaroděje Rumburaka v televizním seriálu Arabela.
V devadesátých letech hrál ve filmu Amerika (režie Vladimír Michálek, 1994), v němž pro mnohé překvapivě ztvárnil vážnou, dramatickou postavu a byl za svůj výkon odměněn Českým lvem. Za zmínku rozhodně stojí i menší, ale pozoruhodně zahrané role ve filmech Spiklenci slasti (režie Jan Švankmajer, 1996), Zapomenuté světlo (režie Vladimír Michálek, 1996), Lotrando a Zubejda (režie Karel Smyczek, 1996), Krev zmizelého (režie Milan Cieslar, 2005), Žralok v hlavě (režie Marie Procházková, 2005).

Něco o tvůrcích filmu Obsluhoval jsem anglického krále

14. ledna 2007 v 13:27 Knihy a filmy
Jiří Menzel
Jeden z nejznámějších a nejúspěšnějších českých filmových režisérů všech dob se již na základní škole zamiloval do filmů Chaplina, Claira, Renoira a dalších. Přesto se původně hlásil ke studiu na divadelní fakultu. Teprve když ho nevzali, zkusil přijímací zkoušky na pražskou FAMU.
Studoval (1958 - 1962) v mimořádně silném ročníku, mj. s Věrou Chytilovou a Evaldem Schormem. Právě jejich ročník je považován za osu tzv. české nové vlny. Spolu s Janem Němcem, Věrou Chytilovou, Evaldem Schormem a Jaromilem Jirešem natočil povídkový film Perličky na dně (1965, mj. cena FIPRESCI na MFF v Locarnu) a hned za svůj samostatný celovečerní debut Ostře sledované vlaky (1966), natočený podle předlohy Bohumila Hrabala, získal kromě řady jiných prestižních cen také Oscara za nejlepší cizojazyčný film. S okupací Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 a následným procesem tzv. normalizace byl ale jako jeden z prvních od filmu odstaven. Komunistickou moc popudila zejména jeho další hrabalovská adaptace Skřivánci na niti (1969), demaskující realitu lidově-demokratického Československa 50. let (snímek mohl mít premiéru až v roce 1990, kdy mj. získal Zlatého medvěda na MFF v Berlíně). K filmové režii se mohl vrátit až v polovině 70. let snímkem z dělnického prostředí Kdo hledá zlaté dno (1974).
Skutečným vysvobozením se ale pro něj stala až možnost vrátit se k hrabalovským adaptacím - Postřižiny (1980, zvláštní cena na MFF v Benátkách), Slavnosti sněženek (1983).
V roce 1986 byl nominován na Oscara za nejlepší cizojazyčný film se snímkem Vesničko má středisková (1985), který natočil podle scénáře Zdeňka Svěráka. Zatím posledním Menzelovým režijním počinem je rozsáhlá evropská koprodukce Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina (1993, zlatá medaile předsedy italského senátu na MFF v Benátkách), adaptace stejnojmenného bestselleru Vladimíra Vojnoviče.

Od té doby se věnuje především divadlu. V Praze nejčastěji spolupracuje s Činoherním klubem, Divadlem Na zábradlí, Divadlem Bez zábradlí a Divadlem na Vinohradech, kromě toho často hostuje na předních evropských scénách (mj. Comédie Francaise v Paříži). Z jeho dalších celovečerních filmů, které režíroval, připomeňme ještě snímky Rozmarné léto (1967, Grand Prix na MFF v Karlových Varech), Na samotě u lesa (1976, Stříbrný Hugo na MFF v Chicagu, Zvláštní cena FIPRESCI na MFF v Mannheimu, cena CIC na MFF v San Sebastianu), Konec starých časů (1989, mj. ceny za nejlepší režii a nejlepší film na MFF v Los Angeles, ceny za nejlepší režii na festivalech Montrealu, Las Vegas a Melbourne), Žebrácká opera (1991, zvláštní cena na MFF v Chicagu).

Z filmů, v nichž exceloval jako herec, zmiňme alespoň tituly Obžalovaný (1964) režisérského tandemu Ján Kadár - Elmar Klos oceněného Oscarem, Spalovač mrtvol (r. Juraj Herz, 1968), 30 panen a Pythagoras (r. Pavel Hobl, 1973), Hra o jablko (r. Věra Chytilová, 1976), Srdečný pozdrav ze zeměkoule (r. Oldřich Lipský, 1982), Upír z Feratu (r. Juraj Herz, 1982), Něžný barbar (r. Petr Koliha, 1989), Marta a já (Martha und Ich, r. Jiří Weiss, 1990), Malá apokalypsa (La petite apocalypse, r. Costa-Gavras, 1992), Útěk do Budína (r. Miloslav Luther, 2002).

Jiří Menzel je členem České filmové a televizní akademie, Evropské filmové akademie a americké Akademie filmových umění a věd. Je držitelem řady prestižních ocenění: mj. nositel francouzského řádu Rytíř umění a literatury a Ceny Akiry Kurosawy za dosavadní životní dílo, která mu byla udělena na MFF v San Franciscu.
Bohumil Hrabal
Jeden z nejvýznamnějších českých spisovatelů 20. století se narodil jako nemanželský syn Marie Kiliánové. František Hrabal, pozdější manžel Kiliánové a správce pivovaru v Nymburce, Bohumila adoptoval. Ačkoliv se Bohumil Hrabal narodil v Brně, dětství prožil v Polné a Nymburce, kde také vystudoval místní reálku (maturita 1935). Poté pokračoval ve studiích na Právnické fakultě UK v Praze, po uzavření českých vysokých škol německou okupační správou prošel řadou profesí - úředník, traťový dělník, výpravčí. Po skončení 2. světové války dokončil vysokoškolská studia, nicméně kariéry právníka se vzdal. V letech 1947 - 1949 pracoval jako obchodní cestující, v roce 1949 nastoupil do kladenských oceláren, kde v roce 1952 utrpěl těžký úraz. Od roku 1954 pracoval jako balič papíru ve Sběrných surovinách a od roku 1959 jako kulisák v pražském Divadle S. K. Neumanna (dnešní Divadlo pod Palmovkou). V roce 1956 se oženil. Jeho žena Eliška je známá z Hrabalových próz jako Pipsi. Od roku 1963 až do své tragické smrti v únoru 1997 působil jako spisovatel z povolání.
Bohumil Hrabal-spisovatel začal tvořit již jako vysokoškolský student, kdy vznikly jeho první básnické pokusy. Sazba jeho první lyrické básnické sbírky Ztracená ulička byla díky komunistickému převratu v roce 1948 rozmetána. Verše psané před válkou a ovlivněné poetismem a surrealismem pak vyšly až v roce 1991 ve sbírkách Básnění a Židovský svícen.
Debutoval tak až roku 1956 Hovory lidí, které vyšly v nákladu 250 kusů jako příloha výroční Zprávy spolku českých bibliofilů. Vydání své regulérní prvotiny se však v roce 1959 opět nedočkal, sazba sbírky povídek Skřivánek na niti byla komunistickým režimem opět rozmetána. Svou první knihu, povídkový soubor Perlička na dně, tak vydal až v roce 1963 ve svých 49 letech! Obrovský ohlas knihy urychlil vydání další - Pábitelů v roce 1964. Svérázné figurky a originální styl vyprávění, použité v prvních dvou knihách, pak Hrabal ještě více rozvinul ve své třetí vydané próze, nazvané Taneční hodiny pro starší a pokročilé (1964), kde v jedné jediné dlouhé větě strýc Pepin (Hrabalův skutečný strýc Josef Hrabal) vypráví o svých životních a milostných zkušenostech. O rok později vycházejí Ostře sledované vlaky a Inzerát na dům, ve kterém již nechci bydlet, kde Hrabal podává syrový obraz společnosti padesátých let. Po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy Hrabal opět nesměl publikovat. Těsně před vydáním byly z tisku staženy jeho knihy Domácí úkoly a Poupata. Přes zákaz publikování vznikly v sedmdesátých letech mnohé z dnes nejslavnějších Hrabalových děl - v roce 1974 román Obsluhoval jsem anglického krále, zobrazující vzestup a pád pražského číšníka a hoteliéra na pozadí společenskopolitických změn první poloviny 20. století; o dva roky později pak Hrabal napsal soubor vzpomínkových próz, kde zachycuje život maloměsta svého mládí a život svých nejbližších - adoptivního otce (Francin), matky (Maryška) či strýce Josefa (Pepin): vznikla trilogie Postřižiny (1976), Krasosmutnění (1979) a Harlekýnovy miliony (1981). Další z Hrabalových vzpomínkových próz je pak Městečko, kde se zastavil čas.
V sedmdesátých létech vznikla též kniha Něžný barbar, Hrabalova osobní vzpomínka na výtvarníka Vladimíra Boudníka, a ve druhé polovině sedmdesátých let pak patrně nejzásadnější Hrabalovo dílo, a to Příliš hlučná samota. Toto dílo je světovou kritikou řazeno mezi dvacet nejvýraznějších literárních počinů 20. století.
Ve druhé polovině osmdesátých let vznikly pak Hrabalovy prózy autobiografické - trilogie Svatby v domě, Vita nuova a Proluky nahlížející na Hrabalův život pohledem jeho manželky Elišky.

Bohumil Hrabal měl zásadní vliv nejen na českou literaturu 20. století, ale i na český film. Povídkový film "o obdivuhodnostech obyčejného života" Perličky na dně (r. Jiří Menzel, Jan Němec, Evald Schorm, Věra Chytilová, Jaromil Jireš, 1965) je obecně vnímán jako jeden z profilových filmů tzv. české nové vlny. Válečná tragikomedie Ostře sledované vlaky (r. Jiří Menzel, 1966) získala Oscara za nejlepší cizojazyčný film a Skřivánci na niti (r. Jiří Menzel, 1969), poté, co museli ležet 32 let v komunistickém trezoru, Zlatého medvěda, hlavní cenu na MFF v Berlíně. Z dalších nezapomenutelných filmů, které vycházely z Hrabalových předloh, připomeňme alespoň snímky Postřižiny (r. Jiří Menzel, 1980), Slavnosti sněženek (r. Jiří Menzel, 1983) či Něžný barbar (r. Petr Koliha, 1989). Slavnou Příliš hlučnou samotu natočila v roce 1994 ve Francii žijící česká režisérka Věra Caisová s Philippem Noiretem v hlavní roli. Teď se filmové podoby dočká také román Obsluhoval jsem anglického krále.